Po úspěšném náletu spojeneckých letadel RAF na Berlín v roce 1940 nařídil Adolf Hitler vybudovat komplex celkem 16 velkých železobetonových protiletadlových věží. Během pouhých šesti měsíců v Berlíně tyto věže skutečně vyrostly, do ledna 1945 pak byly postaveny ještě dvě v Hamburku a šest ve Vídni.

Jedna z věží ve Vídni | Foto: Funkdoctor (CC BY SA 3.0)

Projekt měl na starost říšský architekt Friedrich Tamms. Hovoří se také ale o tom, že se Adolf Hitler na návrzích osobně podílel a dodal i nákresy.

Protiletadlová věž ve Vídni | Foto: Max Pfandl (CC BY SA 2.0)

Aby věže odolaly náletům spojeneckých letadel, nechal Tamms zhotovit železobeton tlustý tři a půl metru.

Každý komplex se skládal ze dvou typů věží. Z útočného typu, který byl vybaven dělem Flak 40 s kalibrem 128 mm, 360° pokrytím, 14kilometrovým dostřelem a kadencí 8 tisíc střel za minutu a z typu velícího, který byl vybaven radarem schopným zaznamenat letadla až na 50 mil daleko.

Protiletadlová věž ve Feldstrasse v Hamburg | Foto: Reading Tom (CC BY SA 2.0)

Budovy zároveň sloužily i jako bunkr až pro 10 tisíc lidí. Součástí bylo i malé nemocniční vybavení.

Věže daly zabrat i největší ruské zbrani – houfnici M110 s ráží 203 mm – při dobývání Berlína. Po válce byly berlínské věže zbourány. Zachovaly se dvě v Hamburku, kde dnes slouží jako zázemí pro hudební školu a noční klub a všech šest jich zůstalo i ve Vídni. Jedna byla přestavěna v akvárium, druhou používá rakouská armáda a třetí slouží jako prostor pro moderní umění. Pro další tři věže se připravují jiné projekty.

Historický snímek zachycující stavbu železobetonové věže | Foto: Bundesarchiv (CC BY SA 3.0)
Inzerce