Jiří Brady v říjnu 2016 na Strossmayerově náměstí. | Foto: Jiří Majer (CC BY-SA 4.0)

To, co se v posledních dnech odehrává na půdě naší výsostné politiky je opravdu zavrženíhodné a nelidské. Uvědomují si všichni zúčastnění, že se přetahují o provaz, který vlastnoručně upletl Jiří Brady? Jakou hodnotu tedy má Řád Tomáše Garrigua Masaryka a může se o něj zasloužit stejný člověk jako třeba před 15 lety? Zneužívá Miloš Zeman Řád pro svůj vlastní politický úspěch, nebo to naopak dělá Daniel Herman?

Samé otázky. Nechme je ale zodpovědět zkušené politické komentátory a odborníky. Připomeňme si však to gros věci. Připomeňme to, na co bychom neměli v žádném případě zapomenout. Připomeňme životní příběh Jiřího Bradyho.

Hana Bradyová Foto: Wikimedia
Hana Bradyová, Foto: Wikimedia
Příběh pana Bradyho

V roce 1928 se Jiří narodil Markétě a Karlovi Bradyovým. Narodil se do židovské rodiny. Měl o tři roky mladší sestru Hanu, která zahynula v koncentračním táboře v Osvětimi – Březince. Její památka se stala symbolem židovské perzekuce 2. světové války a 1,5 milionu obětí z řad židovských dětí. V roce 1941 byla Jiřího a Hančina matka zatčena gestapem a deportována do Ravensbrücku. O několik měsíců později zatkli i jejich otce. Toho gestapo poslalo do Osvětimi, kde v roce 1942 zemřel. Z počátku žili sourozenci u svých katolických příbuzných. Bohužel ani zde je ale nečekal klid. Pár dnů před Hančinými jedenáctými narozeninami jí přišel dopis, aby se dostavila do deportačního centra v Třebíči. Odtud byli společně Jiří a Hanka transportováni do terezínského ghetta. Psal se rok 1942. Jiří byl v Terezíně na pokoji číslo 1 v objektu L417 a jeho sestra Hana v objektu L410. Poté, co jim byli povoleny vycházky se společně ještě více semkli. V Terezíně žili až do podzimu roku 1944, kdy byli rozděleni a odvezeni do Osvětimi. Jiří odjel 27. září, Hana odjela 23. října a brzy poté zemřela v plynové komoře. Jiří byl převezen do pobočného tábora Gliwice, kde pracoval na opravách železničních vozů. V lednu 1945 se mu podařilo během pochodu smrti uprchnout. Od ledna až do května byl na cestách, dostal se až k příbuzným do Nového Města na Moravě, kde mu sdělili, že jeho rodiče zemřeli. V roce 1949 emigroval Jiří do Rakouska, odkud se dostal v roce 1951 do Kanady. Ani zde však nezapomněl, čím si prošel a rozhodl se pomáhat dalším emigrantům. S jedním dokonce založil úspěšnou instalatérskou firmu. Obhajoval také lidská práva a vydával svědectví o hrůzách holokaustu.

Jiří Brady si Řád Tomáše Garrigue Masaryka zaslouží v každém případě! Prezident Zeman by vyznamenání udělit měl, bez ohledu na to, zda jeho synovec prezidentovi poklonkuje nebo ne. Zda akceptuje jeho výzvy nebo ne. Jde totiž o pana Bradyho, nikoliv o ministra kultury Hermana. Miloš Zeman a celá Kancelář prezidenta republiky by si měla uvědomit, že zde není prostor pro politické boje.

Doporučujeme přečíst články k tomuto tématu:

Příběh Jiřího Bradyho, reportáž — Česká televize

Forejt jen ‚indikoval některé údaje‘, tvrdí Ovčáček. Řekli mi i kolik si mám přivést lidí, oponuje Brady — Český rozhlas Radiožurnál

Volali mi z Hradu, že mi dají řád, řekl Brady. Herman pak ukázal důkaz o zrušení vyznamenání — Aktuálně.cz

Jiří Brady: Z Kanceláře prezidenta mi volali, že dostanu řád — Česká televize

Forejt nám sdělil, kolik lidí si můžeme pozvat, říkají manželé Bradyovi — Lidovky.cz

Volali mi, že dostanu řád. Měl jsem o tom mlčet. Brady promluvil o sporu s Hradem — Seznam Zprávy

Brady: Vyznamenání od Zemana už nechci. Hořkost necítím, ale je smutné, co se v Česku děje — DVTV